Dosloužiti
Dosloužiti, il, en, ení; dosluhovati, do- sloužívati, dosluhovávati, ausdienen. — abs. Jestli já vás nedostanu, já tu nedosloužím. Er. P. 127. Již dosloužil. Us. -jak dlouho. D-žil tam rok. Ani roku nedosloužil. — se čeho, službou nabyti, verdienen: nebeského království. Leg. My se toho d. zakazujeme, wir versprechen uns dessen durch Dienste würdig zu machen. Schön. Chtě se pro ni doslúžiti cti. St. skl. — se čeho od čeho. Vůdce od sprostého dosloužil se vojáka. Jg.