Dospěti
Dospěti, ěl (ěn), ění. — abs. Chrám nebyl dospěn (dokonán). BO. — k čemu. Za Dal. polož: 26. D. k myšlénce nějaké, k poznání, Us., k síle, ke kráse, k rozvoji; Duch jeho nedospěl dosud ku zralosti. Vlč. D. k zna- menitosti. J. Lpř. Jeho válečná moc d-la k 600.000 m. pěchoty. Lpř. Děj. I. 19. K do- konalému znání a mluvení maďarčiny nikdy jsem nedospěl. Koll. IV. 204. — čeho: ho- spody, velikého věku. Mour. Jednání konce dospělo. Šmb. D. II. 21. Spieše by švec dospěl škorní bez tak dlúhých čépkóv. Št. Kn. š. 170. — co. Tu otěru dospěvše z Je- ruzalema vyšli. Živ. Jež (14. stol.). Abych dospěl dielo jeho. Živ. Krist. Když tu mo- dlitbu Ježíš dospě. Živ. Krist. Když svú modlitbu d-la. BO., Pass. mus. 381. Když svú modlitbu dospěchu. Leg. 15. stol. (Mnč. R. 45.), Výb. 11. 16. Dospěl jest dielo slú- pové. Bj. Cf. Spěti. - co jak. Všecko prospěšně dospěvše pryč jeli. BO. — co komu. Když jim to slovutné kázánie dospěl (dokonal). Živ. Krist. — co čím (kde). A když to tiem všiem dospěchu. Hr. ruk. 433. Tos prorockým úřadem v svém duchu dospěl. Pass. mus. 279. Udělal vinnici a všecko v ní dokonal a dospěl. M. — v čem jak. Prokop dobře v písmě dospěl. Hr. ruk. 7. — co, čeho kdy V 13. věku dospěl jazyk náš již vyššího literarního rozvoje. Jir. Anth. l. 3. v. III. Ve 14 dnech krásný kostel dospěli (dokonali). Pass. 818. — več: v muže, Šmb. S. II. 155., v pannu. Hrts. Do- spíváte v národ praetorianů. Kká. Š. 60. — kam: do let rozumných, Osv. I. 280., na vrchol hory. Us. Pdl. - čím kam. Prací svornou, stejnou pílí dospějeme k svému cíli. Tč. exc. — nač: na ovoce (moci je vydávati). Vlč. Z dítěte na muže d. Us. Pdl. — oč. Grammatika je sě mistrovati a o věčšie dospievati. Anth. I. 90.