Dostatek
Dostatek, šp. důstatek, tku, dostateček, čku, m. — D. = dosti; tolik, čeho potřebí, do- statečnost, Zulänglichkeit, Genüge. Když do- statek vody bylo (dosti), i košile vymáchali. Vrat. Z dostatka (jak náleží). Kat. 483. Vody bylo s dostatek. Boč. — Kat. 928. — D. = hojnosť, Menge, Uiberfluss, Fülle. Jg. Peněz d. míti. V. Má všeho d. Ros. Všemi věcmi s dostatkem oplývati. V. V d-tku nedostatku se bojí. Kom. Ran mu s dostatkem dal. Vrat. Dostatek zplozuje smělosť, nouze mysli ocha- bělosť. Č. — Má toho s d. Us. — Za dostatek = dosti, genug, hinlänglich. Pr. měst. — D. = doplatek, Nachschuss, Ergänzung. D. — D. = nábytek, jmění, Habe, Gut. Kom.