Dostáti
Dostáti, dostojím, -stál, ání; dostávati, stoje trvati pokud třeba, stehen bleiben bis zur gehörigen Zeit; neustupovati, neutíkati, setrvati, Stand halten; vz d. se. Jg. — abs. Všickni utekli, on sám dostál. Ros. Držeti slibovali všichni a když přišlo k suku, ani jeden nedostál. Kom. — komu, čemu. D. nepřátelům, Kom., V., právu (vytrvati při až do konce), Jg., své úloze, slovu. Us. Dostojí té věci (je s ni). Us. D. smlouvě, úmluvě, úkolu, své povinnosti. Nt. — komu čím: řečí. Tkad. — k čemu. Já k nákladu (těchto kněh) nemohu dostáti. Mus. D. k právu, k soudu (při do- končiti). Jg. D. ke všemu. Bart. II 25. — komu v čem: ve věrnosti, Us., v slovu. Rk. Mnozí přátelé v neštěstí nedostojí. — komu čeho: práva (vytrvati až do konce), pole, místa (=neustoupiti, neutíkati, setrvati). V. —kde. Nemaje pře spravedlivé, na sně- mích d. nesměl. Koc. — při čem, při kom (zastávati ho). Akt. Ferd. — s kým. S tebou d. chce. Br. — se = dozráti (o rostlinách), ustáti se, ssaditi se, učistiti se (o tekutinách), sich setzen, klären. Jg. Pivo se již dostálo. L. — se čeho kde, stáním nabyti, erstehen. Jg. Dostál se u dvora úřadu. L. —