DotáhnoutiDotáhnouti (zastar. dotíhnouti), ul, ut, utí, dotáhl, dotažen, ení; dotáhati, dotahovati, dotáhávati, dotahovávati = něco až někam tá- hnouti, bis zu einem gewissen Punkte hin- ziehen, spannen
, dehnen; až do konce tá- hnouti, vollends ziehen; sám pracovati, selbst anziehen
, das Beste machen; dolíčiti, beweisen; doplniti, ersetzen, ergänzen; toužiti, hledati, worauf hinarbeiten, streben, suchen; na jisté místo dojíti, hinziehen, gehen, gelangen. Jg. —
abs. Dnes tam nedotáhnou (nedojdou). Us. Již dotáhal; dotáhal ubohý (má škodu). Jg. On musí také sám dotah
ovati (pracovati). Ros. —
co. Již to dotahám; všecko
dotáhl.
Jg. Jinda deset píval a teď ledva osmou sklenici dotáhne, již se potácí
. L. —
čeho: d. tětivy. Chiron luku dotáhá. L. Každá šle- chetnosť má své miery d. a pak také jie ne- přetahovati. Št. —
čím. Nebo poněvadž tě- mito hovádky (koňmi) nejvíce se dotahuje, sluší jim také při obroku více hověti. V. Nevím, dotáhnou-li tím (dokážou-li věc tím).
Jg. Kdo neprohlídá a neotvírá očí, musí měšcem dotahovati. Prov., Pr. Vz Měšec. —
co, čeho čím. On to písmem svatým (= z písma svatého) dotahuje (= dokazuje).
Jg. Nekřesťanským obtížením sobě lichevnie úroky dotahoval. Nález 1457. Těmi zuby té kůže nedotáhneš. Prov., na Slov. Úřadem tobě svěřeným svých věcí sobě by dotahovati chtěl (hledati, toužiti). Mudr. —
(co), kde. Ostatek dní v samotnosti dotáhati (žíti). L. —
kam kdy. Celé vojsko ve třech
dnech
tam d
otáhl
o.
Jg. —
co d
o k
ol
ika. Pluk
do
tisíce dotáhnouti. Us. —
odkud kam kdy.
Z Caban d
otáhl nepřítel
do Nobe před ve- čerem. Br. —
co kam. Dotáhli se k To- vačovu. Vrat. Dotáhli ji (mrchu) až ke vsi. Er. P. 378. —
co na co. On má také pra- covati a ne vše na dělníky na můj náklad
dotahovati. Mus., IX.