Dotáhnouti. — abs
Dotáhnouti. — abs. Pec dotáhla, pec je dotažena = když tak vypálena jest, že lze syrové pečivo do ní sázeti. U Zbir. Lg. — co čím (kam). Loď provazem ku břehu d. Us. Pdl. Dvěma nebo třemi prudšími ohni slad d. KP. V. 274. — čeho (čím). Má svého tím listem dotíhnúti, kdež ví aneb doupomínati, na komž ví. Půh.. II. 445. Každá šlechetnost má své miery d. Št. N. 181. 38. — nač. Snadno dotáhnu to na fourirství (stanu se fourirem). Kos. v Km.