Dotočiti
Dotočiti, il, en, ení; dotáčeti, el, en, ení; dotočovati, dotáčívati, dotočovávati — co. Již jsem ten sud dotočil (vollends abzapfen). Jg. — co kde, odkud. Již v tom sudu všecko dotáčí, Ros. n.: z toho sudu. Jg. — čeho: díla soustružnického, toče zaokrouhliti, fertig drechseln. Dotočil koule. Pass. — se čeho: koule. L., T. — se kam čím (toče se dojíti, taumelnd kommen). Dotočil se ten piják velkým štěstím domů. L.