Doubrava
Doubrava, cf. óqvs, dombrb arbor. Mkl. Etym. 48. — D., les u Uher. Brodu. D. ol. VII 36., vrch u Klatov, Čechy I. 77., pole u Dluhonic. Pk. — D., Daubrau, ves u Stra- konic; Doubraw, ves u Mnichova Hradiště; Daubrava, yes u Hořic, u Nimburka; my- slivna u Plas a u Klatov, hájovna u Kla- tov, mlýn u Telče; D. Stará, Alt-Daubrava, sam. u HeřmaH. Městce; D. Veliká, Gross - Doubrawa, ves u Vltavotýna; D. Nová, Neu-Doubrawa, samota u Heřman. Městce; Dobraken, ves u Touškova; Dobrawa, osada u Třebíče. PL. Cf. Blk. Kfsk. 1299., Sdl. Hr. IV. 369., Tk. V. 237. — D., y, m., os. jm. Tf. Odp. 179., 193., Blk. Kfsk. 1095.