Douti
Douti, duji, duj, duje (íc), dul, dut, dutí; dunouti, dunu, ul, utí. Vz Bíti. D. = dmýchati, hauchen, blasen; nadýmati, etwas aufblasen. Jg. — abs. Vítr duje. Dujte bujní větři. Č. — kam (nač, v co, do čeho). Aby vítr do světnice nedul. Tkadl. Vítr naň dul (dmýchal). L. Dmýchal jsem na to. V. Vítr dul v plachty, do plachet, L., v uši. Já. — koho = popuzovati. L. — se = na- dýmati se, aufwallen, aufschwellen, sich auf- blähen; pyšněti se, sich aufblasen, sich hoch brüsten. Jg. Voda, moře se dme. Dul se (na- dýmal se pýchou). Jg. — se čím. Řeckými slovy se douti (bobtěti, bubřeti). D. — se komu čím. Pýchou prsa se mu dují (dmou). Us. — se proč. Duje se pro nové důsto- jenství. Sych.