Dovaliti
Dovaliti, il, en, ení; dováleti, el, en, ení; dovalovati, bis wohin wälzen; sbourati, nieder- reissen. Jg. — co. Již tam ten kámen dovalil. Us. — čeho: zdi (v obec. mluvě: zeď). Jg. — koho = dotlouci. — koho čím kam. Dovalil ho palicí v leb. L. — se. Dovalila se zeď (sřítila se, stürzte zusammen). — Do- váleti se čeho kde = ležením něčeho do- síci. Doválel se v hospodě (na peci) bídy a nouze. Jg., Us. — D. se kam (k čemu, nač, do čeho). Us.