Dověřiti
Dověřiti a důvěřiti, il, en, ení; dověřo- vati, důvěřovati; dovířeti, el, en, ení; dově- řovávati, důvěřovávati = věřiti, glauben, trauen, vertrauen; se = věřiti, bezpečiti se, spoléhati, vertrauen, sich verlassen. Jg. — co komu (svěřiti). Zříz. Ferd. — komu. Dů- věřuji sobě. Zk., J. tr., Bib., Tkad. Ty si mnoho důvěřuješ. Us. — se komu. Důvěřuji se očím, že mne nezavedou. Kom. Nebez- pečno vrtkavému štěstí se dověřiti. Hlas. Já jsem se mu jako příteli důvěřil. Jg. D. se Bohu a jeho pomoci. V. — (se) komu čeho (jak). Že on se jí z celého srdce všech věcí důvěřiti může. V., Kom. Toho jim dověříme v plně. Arch. I. 53. Lodi svých hrdel d. Br. — J. tr. Vdov svých mně do- věřte. Br. — komu v čem. Jg., J. tr. — že. Důvěřuji mu, že mne uzdraví. Us.