Dovésti
Dovésti. — abs Vydala súd tak, jak jest doveden. Št. Kn. š. 146. — co. Dovedl to. Dch. Dovedl jsem to. Žer. Dovoditi (de- dukovati) pravdu. Dk. Roz. fil. 135. Má to dovésti, že tak (obžalovaný) mluvil. NB. Tč. 229. — čeho. Ať toho dovede! GR. Hynek dovedl svého práva; Aby toho do- vedli. Půh. II. 229., 324. Jiného nehledíš, než abys d-dl své vuole. Hol. z Št. Jaks (sv. Augustin) tu toho dovedl. Št. Kn.š. Až jsou to způsobili a toho dovedli. Čr. Kterak toho dovodíme? Hus I. 412, — koho čeho. Ctnosti i zde činí krále ščastna a potom věcného královstva dovedú jej.. Výb. I. 763. — si co. Ach visí, visi, něch tam visí, šak mu to d-dli tovaryši. Sš. P. 171. Švarné dzěvky tamyk jsú, a ja se (si) to dovedu, pro jednu si pojedn. Sš. P. 660. — co, Čeho čím. Čím toho medle chcete d.? Bl. Živ. Aug. 115. Týmž dovodí, že otcě Boha miluje. Hus II. 212. Pokusy něco do- voditi, ZČ. I. 255., zkouškami. Mj. 98, 114. Jestliže Buček toho dovede p. Benešem. Půh. I. 309. D. něčeho svým hrdlem. NB. Tč. 121. A když jest tak pěkně toho dovedl, túto řečí. St. Kn. š. 6. Chce d. své viery písmem. Let. 84. Chci toho listem jeho d., Půh. I. 154., 153.. 161., 183., 194., 195., 248., 253., dskami. Půh. 1. 150., 202., 209. Své pravdy d. právem. Št. Kn. š. 167. A toho dovodie světí příkladem oslice. Hus I.'241. — čeho na koho čím. Bylo-liby na koho d-no popravcemi a konšely toho kraje. O. z D. Toho nikdy naň nedovedl před pány. Ps. o zští. Ti, ješto sú naň dovedli, že by on zlý byl. Št. Kn. š. 146 Chci naň toho listem d., Půh. I. 134., 147., 149., 150., katem, NB. Tč. 118., 125., dobrým svědomiem, Půh. I. 185., dobrými lidmi, dskami. Půh. I. 132., 153. A bylo-liby naň dovedeno písmem sva- tým ohlasně (zřejmě). Výb. II. 381. 26. — co, koho kam. Národ svůj na nejvyšší stupeň slávy a moci dovedl. Šmb. S. II. 7. Kdo ťa dovedl do národněj brány? Trok. 128. Doved] ji na kraj lesa. Sš. P. 113. Kdo gořalku rad pijava, nerad domu chodiva, potrebuje ludi k tomu, čo by ho dovedli domu. Sš. P. 648. Pořádek dovede tě k Bohu. Mž. 6. Kudyžť vás Buoh dovede k sobě. Št. Kn. š. 114. Hospodin dovodí do pekla. Ž. wit. Ann. 6. Má na vrch právo dovésti. Vš. 25. A tím panováním (posledním) již jest na vrch práva d-dl, die Exekution bis zum letzten Grade führen. Zř. F. I. Č. XXI. Jestliže kdo dá na se právo na vrch d. Ib. D. XXXVII. — jak. Zákon tento dovozen jest zkusmo způsobem následujícím. Mj. 113. Doveď mi ho sem za ucho. Brt, Něco theo- reticky dovoditi. Osv. Nejsnáze dovodíme účinek tíže na plyny pomocí duté koule. ZČ. Dovodí apoštol od následků ku příčině. Sš. II. 40. Čehož jsem obšírně a dostatečně na vás dovedl. Štr. Súdce ne podlé toho, jakož on ví, ale jakož jest dovedeno podlé práva (wie Rechtskräftig bewiesen ist), ač i ne podlé pravdy, má súd vydati. Št. Kn. š. Zlého tajně kromě lidí d. Reš. Jenom mocí něčeho d. V. Dovoditi něco nadě všechnu pochybnosť Osv. I. 145. — jak kam. Abych vše v jedné cestě dovedl ku poznání Boha. Št. Kn. š. — odkud. Z čehož počtem dovodil zákony svrchu uvedené. Mj. 16. Z pokusů dovodil, že ... ZČ I. 248. — kde. A toho dovodí spasitel ve čtení sv. Lukáše. Hus I. 308. Jakžť jest on tu toho dovedl (dokázal). Št. Kn. š. 7. Před nímž jest naše vina dovedena. Št. Kn. š. 187., 145. — kde čím proč. Nelze jest pro dlúhosť písmem tuto d. Hus III. 274.