Dovézti
Dovézti, -vezu, zl, zen, zení; dovoziti, il, en, ení; dovážeti, el, en, ení; dovozívati, dovážívati = na místo přivézti, bis wohin fahren, führen, hinbringen; dodávati, liefern, zuführen; ostatek odvézti, vollends wegführen; Jg. — co. Nyní poslední obilí dovážím. Ros. Již poslední vůz dovezl. Jg. — kam: někoho do Vídně, Vrat., zboží do země, obilí do města, Us., potravu k vojsku. Us. — koho za kým. Dovez mě, koníčku, za mou milou. Er. P. 143. — co na čem: na lodi. Jg. — co komu. Dříví nám dovezl. Sych. — se čeho: vozením dosíci, durch Fahren sich erwerben. Dovozil se hodného jmění. Jg. — co odkud: zboží z Prahy někomu dovážeti. Ml. — co v čem kým: voly.