Doviniti se Doviniti se. BO. — čeho. Aby tím po- korným činem odčinil, čeho byl dříve se dovinil. Sš. Sk. 197,. Hanby a pokuty se doviňujem hřešiece. Št. Kn. š. 188. Ktož se takéhož doviní. Hr. ruk. 289. — se ke komu Za St. skl. přidej: Hr. ruk. 245.