Doždati
Doždati (ne: dozdáti), doždávati, posud na Ostrav. a Slov. Tč., Ssk. Nedoždal. Ap. — čeho. A južť sem túhy d-la. Hr. ruk. 155. Když toho d-la; Nedoždu toho nikoli. Sv. Ruk. 63., 67. Doždala bieše teskna mnoho. Kat. 50. — se čeho. Doždával sem se ji, ale sem jí nedoždal. OstRav. Tč.