DrabantDrabant, trabant
, drabantík, a, m. O pů- vodu vz Mz. 146. D. = jistý
druh pěších vojákův nosících halapartny, zvláště k ži- votní stráži panovníkův sloužící
, der Trabant, Diener, Krieger.
Jg. Ne tak knížete dra- banti hájí, jako
milosť poddaných. Ko
m. D. jízdní. — D.
, u, m.,
planeta jiné těleso nebeské provázející, ein Trabant eines Pla- neten. — Krok. — D., pl. d-ti = dítě
, děti. Us. Prk. — Vz Gl. 40.