Drahosť
Drahosť. D-ta. Výb. II. 5. D. peněz, Kaizl 194., dříví, Sl. les., rúcha. Št. Kn. š. 163. D-ta povstala v obilí i v masu. Let. 267 Má ty drahoto, meine Theuere ! Us. u Kr. HRad. Kšť. DRahota v Čech. v 1. 1362. Vz Tk. II. 49., 51. R. 1434. Vz Tk. IV. 631. — D. = drahocenná věc, drahotina. KRajkami a jinými drahostmi jej obdaROval. Tejř. — D. = veliká platnosť. Dnes bylo vidět na trhu d. mnohých věcí. Mor. Tč.