DrahýDrahý, koř. drg (držeti). Gb. Hl. 147.
, Mkl. Etym
. 49. Mz v List. filol. VII. 47
. odkazuje k skr. darh, drh
(v
z Draha) a d
. tedy = to, jemuž přibývá ceny
. —
D. =
za mnoho peněz. Drahé jest to, co se vyprosit a vyplatit musí. Exc. Drahý chléb, když není peněz. Č. M. 178. Jest drahý co haléř. Sb
. uč. —
D. = milý, vzácný. Luto mi je, luto teho najmladšjého, kvitka najdražšjého
. Sš. P. 140
. Viece drahých divóv vidě. Anth. I. 3. v. XXXV. Než své spasenie, jehožto ničs dražšie nenie. Hr
. ruk. 267. Mladý čas je drahší od čistého zlata, bo zlato sa na- vrátí, ale nikdy mladé leta. Ht. SI. ml. 245. —
D.
čas a p. Bylo d. léto, tak že byl strych za . . . Dač. I. 8.