DrakDrak. 1380. Strsl. drakun. Mkl. Etym. 49. Cf. Kram. Slov. 95., S. N. D. létací, der Flugdrache, mořský, Frč. 325., 384., Schd.
II, 481., Brm.
III. 214
. D
. ohnivý = veliká
letavice. Stč. Zem. 252. Letí jako drak. Brt.
Má draka. Vz Opilý. Us. Ta holka má draka
v očích (ohnivé) a střílí jím po hoších. Mtc.
1. 1881. 52. Jda. Potlačíš lva a drak sana.
Ž. kl. (Jir. Anth. I. 3. v. 7.). Vyjde drak
o dvanácti hlavách. Ht. Sl
. ml. 209. — D. =
ďábel. Vzal to starý d. Bdl. Ten kluk je
jako dráče (čertík). U N. Kdyně. Rgl. —
D. =
souhvězdí, der Drache, ein Sternbild. Schd. I.217., Nz., Stč. Zem. 24. — D. =
ps
í jm. Škd.