Drastiti
Drastiti. Vz Mz. v List, filol. VII. 48. — abs. Musíš hladiti a nedrastiti, chceš-li čeho dojíti. Č. M. 96. O ty věci pěkně se snášeli zanechávajíce na straně těch věcí, kteréž by d-ly. Bl. Živ. Aug. 67. Až sobě opět vlasy odchovali řkúc: Drastie se nám, lezú nám v oči. Št. Kn. š. 84. — Cf. Oše- metník.