Drbati
Drbati, vz Mkl. Etym. 41. Koř. dr?b. Vz Mz. v List. filol. VII. 48. — co : basu. Brt. P. 184., Kol. ván. — se. Když se chci d. Dh. 23. -- koho (jak). D. ženu (s ní obcovati). Us. Ssk. Uštipavě nás drbaje. Dh. 97. — kam: do někoho drbnouti. Dch. — kde. D. se za ušima. Kom. L. Ryba na udici drbe (trhá, beisst an). U Místka. Škd. — nač: na knedlíky (sýrové brambory na knedlíky strouhati). Us. Rjšk. — se také = hýbati se. On sní všecko, co sa mu v hubě nedřbe. Val. Brt. D. 207,