Drkotati
Drkotati, drkotám a drkoci; drkotávati = drkati, třásti se, beben, wanken, schwanken, taumeln; se = třásti se. Jg. — abs. Drko- talo všecko tělo mé. Kom. — kým, čím: d. sebou. D. Drkotal zimou co osyka. Kom. Lab. 27. Zuby d. Pov. 84. Hrůzou mu dr- kotali rtové. Sych. Zuby drkotají zimou. Us. — k čemu. K hlasu tomu drkotali moji rtové. Br. — se čím: se zimou, strachem. Us.