Drob, u, d
Drob, u, drobek (drůbek), bku, drobeček (drůbeček), čku, drobének (drobinek), nku, m., droby, pl., drobka, drobečka, y, f. Drobek, drobeček chleba (malý kousek, ein kleines Stück). Jg. Vybereš mu z kapsy — dro- bečky (= marně hrozíš. ) Vz Vyhrůžka. C. Mějte drobínek (málo, ein wenig) strpení. Sych. — Drob, droby, drůbek = kousky z člověka n. ze zvířete, zvláště nožky, křídla, pličky, osrdí, játra, ledviny, žaludky, střeva, krčky, hlavičky (hus, kachen, slepic atd. ). Das Klein (Gänseklein, die junge Gans, das Gänsegekröse). Droby husí (drobečky, drů- bek), telecí (Kalbsgeschlinge). Droby u my- slivců, das Jägerrecht. D. Místo, droby husí, zaječí atd. ', naše intelligence obyčejně po německu mluví:, mladá husa, mladý zajíc'. Brt, — D. = jitrnice, jelita, Würste. Dělati drob. Us. — D. = vnitřnosti člověka n. zvířat, srdce, střeva atd. Die Eingeweide. Droby jeho vnitřní v Augšburce, tělo v Achu pocho- váno. V. Musil bych si vyběhati drob. Us. Po čertu droby sežrati (o velikém jedlíku). Reš. —