Drt
Drt, u, m., drť, i, f., prach z rozetřeného dříví n. kamení, Sägmehl; Feilstaub; Schotter, nebo ze suchého sena, slámy, jetele. (Mřk. ). V d. obrátiti, uvésti (rozdrtiti, s prstí smí- siti). Ros. Všecko v d. obrátí. Kom. Opak, drtem vše obrátiti. Vz Zmatek, Nepořádek. Č. Vítr celý háj opak drtem obrátil. Us. (Smrž). Jest na drt (= opilý, na mol), č. Na d. něco roztlouci. Šm. — Drť, Papiermasse. D. mletá, Ganzzeug.