Drť
Drť. Hř. 17. Skla do drtu potloukli. Mus. 1880. 35. D. dřevěná. Zpr. arch. VIII. 120. Lodní tříšť a drť (rozdrcené lodi). Msn. Or. 27. Rozpraš ho jak hromů drť. Pl. I. 131. D. = tluč obilní. NA. IV. 84. D. papírová, vz KP. I. 275., její bílení. Ib. Cf. Drtiti, Bž. 32., Mkl. Etym. 41.