Druhdy
Druhdy = časem, někdy. Žádnému d. poddáni býti nechtí ani se Boha báti; Ne- věděli d., co činiti mají; Nemoc d. se mu oblehčila a d. převelmi obtížila. Bart. Druhdy by neškodilo, aby k nám přišel. BN. I tomu pastorkovi jest židovka d. po pěti a d. po šesti gr. dávala. NB. Tč. 223. Aby každé obzvlášť s svými vozy táhlo, jedno od dru- hého v míli a d. dále d. blíže. Let. 79. Ob- viněný d. odpírá, d. se vyznává. CJB. 399. D. bývá a děje se půhou skrze posla súd- cova. Ib. 377. Pakli d. těchto pomst zde zniknú, ale potkají je po smrti jiné; D. věnec nesě (dievka) a panenství již ztraceno v lesě. Hus. I. 151., 203. (429.). A d. ne- umějíc písma, avšak se s ním sjednávají; Jakož často člověk v rozkoši sobě povolí, takéž slušie, aby utrpěl d. i toho, ješto by mohl požívati; A d. zlú řeč vypustí. Št. Kn. š. 140., 249., 41. — D. = před časy, dříve. V tomto významu slova d. v strč., jak se zdá, málo užívali. Bieše d. kněz zá- labský. Rkk. 39. v. 3.