Drúzgati
Drúzgati = drtiti, bröckeln, zermalmen. Val. Brt. D. 65. — co (kde). Ořechy mezi zuby (louskati). Laš. Brt. D. 208., Tč. Žena drúzgá roždí. Už Slovák stáva, jarmo drúzga, putá láme. Lipa II. 150. — co čím: ořechy zuby. — D. = bíti. Val. Brt. — D. = pra- štěti, knarren, knacken. Němc. VII. 106. — kde. Sníh zmrzlý pod nohami druzgá, až zinčí; Dyje tak 15 stupňův zimy, tak slyšeť, jak vozy na cestě drúzgajú, jak sníh pod nimi drúzgá. Laš. Tč. — čím: zuby, knirschen. Slez. Té. — D. = plácati, tlachati, plauschen, schwätzen. U Místka. Škd.