Družec
Družec = manžel atd. Hr. ruk. 267., Št. Kn. š. 37. Ktož kopá družci dól, sám veň upadá. BO. Kopáš družci hrob, sám se veň vložíš. Flaš. Když kto podlé božieho zpósobu miluje družce (bližního); Protiv Bohu aneb svému družci. Št. Kn. š. 180., 242. (241.). Vz Vypršeti. D., proximus, alfinis. V MV. nepravá glossa. Pa. — i)., Družetz, ves u Unoště. Tk. I. 47., V. 159. V tamějším dol- ním mlýně byl jsem u svého spolužáka Ferd. Čecha dvakrát po 14 dní jakožto gymnasista na prázdninách.