Družiti
Družiti. — co: plot (kůl vedlé kolu při- pevňovati). Kn. rož. č. 266. Cf. Přídruha. — koho, se s kým. Tk. Č. 6., Dch. Hlava se mi točí, bol mi srdce úží a preca sa s ním cit dáký tajný druží. Sl. sp. 33. — komu v čem. Někomu d.. Einem gesellig folgen. Dch. V tom Filippané jemu (Pavlovi) d-li. Sš. II. 155. — se k čemu. K dílům Hol- beinovým malby Dürreovy důstojně se druží. Osv. I. 193.