Bádati
Bádati. Přidej: V z Badač. — kde (kdy). Smím v myšlénkách tvých b.? Vrch. Když k večeru jsem dlouho v sadě bádal. Osv. VI. 592. — o čem. Mus. 1880. 164. B. o vě- cech vůkol sebe, o sobě samém, o všeho- míru, o božstvu. Vlč. Nathanael v písme sv. o příští messiáše bádá. Sš. J. 35. — co kdy. Šak som já to hned bádala, čím som s tebou sedávala, že tvé srdce nepo- kojné. Koll. Zp. II. 215. — jak: o své ujmě. Lpř. Děj. I. 21. — B. = pobádati. — koho. On bádá (spornt) koně. Dch. — koho k čemu, antreiben. Dch. — B. = bodati, stechen. — koho. Vezme pateku a začne koňa bádať. Slov. Hdž. Čít. 181. Radšej zomrieť ako chlapec, leš by, keď dorastiem, svedomia malo ma bádať, že som dobroty a lásky mojich rodičov nebol hoden. Hdž. Čít. 117. — B. = znamenati, tušiti. Však sem já to badáł. Mor. Brt. D. 198. — Pozn. Někteří píší badati = zkoumati a bádati = pohaněti; ale toho rozdílu není, vzniklať obě slova, dloužením kořene bod, o pak se dlouží (stupňuje) v á tudíž bádati. Prk. v Pdg. 1886. 136. Bádavý. Přidej: B. mysl, Us. Pdl., zrak, Och. Bs. 73., pohled, Vrch,, duch lidský. Stč. Zem. 152.