Držení
Držení, í, n., das Halten. Bady d. (razení). V. Po bedlivém rady držání na tom se snesli. V. — D. = držadlo, držák, nášlík (který vůz s vrchu běžící drží). Die Halt-, Deichselkette. Jg. D. přivázati; d. se utrhlo. D. u chomoutů. Jg. — D. = jmění, Besitz. Jest do času v d. statků. Sych. D. vydržené (verjährter Besitz). D. To se zachovává obyčejem a držením starodávním. Vš. D. rybníků (hledění), Teich- fischerei. D. D. věci právní, neprávní, be- zelstné, obmyslné, pravé, nepravé. S. N. Kdo je v d. toho statku? Ros. D. vlastního jmění. Vjíti v d. nějaké věci. V. Oni jí v d. byli. Háj. Panství k jmění a d. daroval. Koc. Někoho v d. uvésti. Troj., Rd. Z d. gruntů pořadem práva vyveden býti. Pr. m. D. dů- věrné (statku, o nějž odpor až do konce pře). V. Pořádné d. statku. Vz Statek, Držitel. Er. D. nepořádné jest ničímž. Pr. Nepořádně drží, kdož se v d. věci nějaké nezjevně, tajně, ukrytě a nesvobodně vkládá a druhý, že věci té líbezně a pořádně nabyl, prokázal. Obran- ním listem jsa v d. statku, jeho neplundruj. Pr. Každý v d. a užívání svého statku za- chován buď. Pr. Zápis, způsobnosť k d.; ujetí, vzetí něčeho v d.; právo k d., výtržnosť v d.; spor o d.; změna v d.; o d. nějaké věci se ucházeti. J. tr. D. a vládnutí, vz Rb. str. 26(5.