Držeti
Držeti (zastr. držati), 3. pl. -ží (ne: -eji), drž, drže (íc), el, (zastr. držal), žen (zastr. držán a držín), ení (zastr. držání); držívati. , Držán' se posud někdy slýchá. V něm se (a v, Slyšán') á nepřehlásilo (vz A, jeho pře- hlasování v e). Na Slov. užívají nepřehlasova- ného inftvu: držať. Gb. D. = halten; auf- halten; chovati, krmiti, pěstovati, unterhalten, warten, pflegen; činiti, dělati, strojiti, slaviti, zaraziti, v skutek uvésti, veranstalten, feiern, halten; zachovávati, beobachten; nutiti, wozu anhalten; chovati, anschaffen, halten; trpěti, dulden; vládnouti čím, míti něco ve správě, vlastnictví, besitzen, inne haben, handhaben, verwalten; ceniti, vážiti, smýšleti, schätzen, worauf halten; souditi, mníti, dafür halten; trvati, halten, dauern; obsahovati, fassen; trpěti, leiden; směřovati, čeliti, darauf spielen; vz d. se. Jg. — abs. Drží to pevně, nedrží to. Hřebík, klih, barva drží. Jg. Drží to jako čtyři u cesty. Us. Drží to jako lutrianská víra. — co, koho: svíci, někoho krátce. Us. Držte zloděje! Us. D. sněm, sjezd, radu, soud, řeč. Vz Dále. V. To drží barvu. Us. Kde zima, tam drž plášť. Drž to, co máš, cos uchvátil. Prov., Jg. Svět mysl jeho d. bude (nepustí). Toť drží (myslí, soudí) i sv. Tomáš z Aquině. Št. Lepší: drž to, nežli: chyť to. Něčí místo v úřadě d. Bart. I. 7. Máme-li vieru držeti o zlých bohatcích. Chč. 635. Kdo věno ženě náležité drží. Žer. Záp. I. 51. Meč koncem zhuoru d. Tov. 42. Drž pane Bože káry, ať se vůz nezvrátí. Prov. Nedal se d. (=nechtěl déle zůstati). Já žádného (nikoho) nedržím (nenutím, aby zůstal). Jg. To dříví dlouho oheň drží. Br. Drž užitečné, zavrhni škodlivé. Jel. Drž hubu, tlamu! D. D. dlouho vodu (dlouho nemočiti). Jg. D. čelo (= předek míti). L. D. přednosť. Kom.
To mne ještě drží (na žive). Jg. Odpor d.
(vésti, hádati se). V. D. posvícení, svátek.
D. slovo, slib, přípověď, přísahu. Jg. Ty svá
slova držíš, co pes půst. Jg. (, Držeti slovo',
lépe: v slovu státi, slovu dostáti. Cf.: Adámku
můj, v slovu mi stůj. Brt. ). Pilnosť drží ho-
spodáře. L. D. půst, pořádek, Hodinu (při-
cházeti v čas). Míru, mírnost' d. V. Víru d.
1. ji se držeti, 2. u kupcu, správně platiti.
Har. D. zemi = obývati v ní, vládnouti jí.
Mand. Dobrá naděje mne drží, že... Soíf.
Ten sud drží sedm veder (obsahuje). Jg. D.
řeč, průvod, poradu, požehnání, slavnost',
pobožnosť atd. Vz jednotlivá tato slova. 8.
a Z. D. schůzky lépe: schůzky míti, scházeti
se. Kmp. Držeti školu: dnes držím školu,
lépe: dnes učím. D. hostinu, Vrat. (h. míti,
dáti); pole, vjezd (vjížděti do čeho). Šm. — Pozn. Držeti pojí se s rozličnými předměty: (1. příměří, sněm, soud, míru, řeč atd.. Ale možná m. něho často i j iná slovesa klásti: řeč činiti, V., Kom., míti, Us., k někomu udělati, V.; průvod míti, Ros.; poradu míti, slavnosť světiti, Har.; pobožnosť míti, Us., konati, Kram.; požehnání míti, slaviti, Us.; posvícení, svátek světiti, Us.; hostinu míti, Us., dávati, Kram., strojiti, D., hody slaviti. V. — co komu: svíci, knihu. Us. Drží nám naši ves nemaje k tomu práva. Půh. 1447. Řeč někomu d. Přátelům pak svým že drží přátelství. Br. D. někomu palec (při hře, aby vyhrál). — co kde (před čím, před kým). D. Dlúho (koflík) d. před páně milostí. Chč. 633. Zrcadlo před ní držela. — (se), co, koho kde, jak (v čem): v ruce, V., Alx., v kleštích, Us., ve vězení, Har., ve vazbě, Zříz. zem., hněv v sobě d., L., se v úřadě. Us. Přísaha konšelská drží v sobě tu pod- statu. Bart, I. 20. V sobě něco d. Chč. 300. Za dva měsíce v žaláři držáni. Prot. 38. D. se v bitvě, Ml., něco v paměti, Jel., město v obležení, Šm., koho ve sklepe u vězení, To se v celosti, Lk., se ve zlých věcech, Š. a Z., stroje v mazadle (by byly vždy dobře na- mazány), doly v ustavičném díle (pořád těžiti), doly v úpravách (v dobrém stavu). Vys. Věřím, co v rukou držím. Č. Kdo sě v korábu tomto nedrží. Št. Věc od nich v péči byla držána, Š. a Ž. V mezech svých se d. V. D. něco v tajnosti (zamlčeti), Jg., v teple. Us. Někoho v strachu d. Har. Dům, zahradu v dobrém stavu d. Jg. Dobře v úřadě se držeti. V. To ovoce ve sklepě se nedrží. Jg. Ktož lidi v póhoních drží dlúho na zmatek. Ond. z D. (Vz víc o tom v Gl. 42). — se, koho kde (v čem) proč. D. někoho ve vazbě pro vraždu. Er. Židé pro obchod se tam drží. Har. — se, co, čeho, koho čím. Lodi kotvami. Har. Něco kleštěmi d., úřadem. Tím se drží (na živě). Něco zuby i nehty d. Jg. Drž se ho zuby nehty. Jel. D. se země rukama. Št. Údové spolu se drží svazky ustavičnými. Kom. — se kudy. Umíněnou cestou se d. Bib. — se, koho, co kde, jak (na čem, při čem). V komoře ložnice postel na sobě drží. Kom. D. koho na uzdě, V., na klíně. Us., Ml. Sotva se na nohou držel. Us. Někoho na bylinách d. (léčením na živě d. ). Lk. Své žádosti, náruživosti na uzdě d.; ústa, jazyk na uzdě d. V. Pythagorovi učedlníci mlčení pět let na sobě d-li. L. Úřad na sobě d. (jej spravovati). Pr. měst. Držela ho chytře na jalových řečech (odkládáním). Troj. Drž se na paměti (pamatuj se). Tkad. Košilička roz- trhaná sotva drží na těle. Er. P. 464. D. někoho na rukou u křtu, Ml., dítě na rukou (na loktích) při křtu. Jg. Rozkoš při dostatku se drží. L. Pokudž mne Bůh ráčí při rozumu d. Arch. I. 94. D. koho při mále. Šm. — koho, se, co, za co, za koho. Drží co úhoře za ocas (slabě). Vlka za uši d., a hady v klíně nositi. Jg. Vůl za rohy, člověk za slovo se drží. Jg. Držel mne za bratra. Kuoň za uzdu d. Tov. 11. Blud za víru d. Chč. 300. Já ho za toho nedržím. Arch. I. 80. Za moudré se držeti. Br. — D. koho za co, za koho, také: míti, pokládati koho za co, za někoho. Vz: D. se čeho, pozn. — co kde (mezi čím): mezi zuby. Us. — co kam (k čemu, proti čemu): proti světlu, k světlu. Us. Vesla k přístavu držte. L. — se, koho k čemu. Někoho k práci. Us. Jak uctivě k soudcům se míti a d. mají. Pr. měst. před. Aby vás k tomu drželi a připravili (verhalten). Arch. I. 39. — co proti komu. Proti němu držel odpor. V. — co kde, nad čím. D. ruku nad někým (chrániti ho), Kom., Bl.; ruku nad řádem, Br., nad ohněm. Us. Velmi držel nad zákonem židovským. Plác. Proč těchto žen panování nad sebou držíme? (= trpíme). Pulk. Správu nad královstvím d. V. Nad jinými vrchnosť d. V. Ochrannou ruku nad námi držel. Pr. — co kde (za čím): jazyk za zuby. D. Něco za zády d., za sebou. — (co, se) s kým. D. s někým počet (vz Počet). V. Drž s námi. Br. Železo nedrží se s hlinou. Br. Radu s někým d. (míti). Rk. Sbní radu držíval (= míval). V. Kdokoliv drží s Davidem. Br. — co o kom, o čem. Mnoho d. o sobě, o církvi. Co mám o tom d. (souditi) ? Ne že by držel o mnohých bozích atd. (v ně věřil). Nz. Ani o Bohu co rozumného drží. Chč. 300. Chtějí, aby lidé drželi o jejich moci; Kterak vy držíte o těle Kristovu? Chč. 376., 607. — co, koho kde, jak (pod čím). Nedrží pod pokličkou. Š. a Ž. D. koho pod sebou. Háj. 84. Věrně beze lsti pod věrú naší dobrú to d. slibujem. Arch. I. 52. — čím na koho (= jemu co přisuzovati). Po smrti Mečislava mnozí vládou na Leška drželi. L. — nač: na svá práva, lépe: zakládati si na svých právech. Kmp. Drží na maso, lépe: rád maso jí, v mase si libuje, má maso za užitečné. D. na česť, Ml., lépe: dbáti cti, na česť. — co kde (u čeho): u ohně. Us. — jak dlouho. Aby do času jemu od nás uloženého v tom vězení byl držán. Solf. D. něco až do smrti. Arch. I. 162. — se = sich halten, 1. nechtíti se pustiti, sich an etwas halten; auf Jemanden bauen, rechnen; 2. Stand halten, brániti se, nevzdati se; 3. v dobrém stavu trvati, im guten Zustande verharren; 4. jíti, gehen (rechts, links etc. ); 5. býti, bydleti, sein, sich aufhalten. Jg. Sotva se držím. Jel. Tvrz, město, pevnosť se drží (nevzdává se). Jg. Drž se! Držeti se dobře, jest prý german. m. statečně si vésti; ale máme: Dobře se v úřadě drží. V. — se čeho. D. se víry, Kom., bludu a pověr, Br., pravidla. Us. Věřitelé nezápisní ostatního jmění a osoby se d. mají. Er. D. se věci
(v mluvení = mluviti k věci). Kom. D. se
pravdy. Us. Čí kráva, drž se jí rohů i ocasu.
Prov. Drží se toho zuby nehty. Jel. Drží se
jak opilý plotu. Držel se jeho šlepějí. Jel.
On se drží pluhu (je sedlákem). Zlob. Já se
držím jeho osoby. D. Drž se rozumu a projdeš
celý svět. Drž se starých rady, nedojdeš brzy
vady. Prov., Jg. D. se náboženství. Kom.
D. se luka. Alx. 1124. Drží se mléka. Br. D.
se svého předsevzetí. V. — Pozn. D. se
čeho: slibu, něčího slova atd. mají někteří
za špatné, poněvadž prý se můžeme držeti
ruky, ucha, vůbec hmoty, ale nikdy vlastnosti. Ale toto mínění jest chybné, mámeť ve smyslu přeneseném: D. se náboženství, Kom., něčí rady, Jg., svého přesvědčení. V. — Tedy také dobře: D. se věci (v mluvení = mluviti k věci). — se od čeho (za co). Od smíchu za boky se d. Jg. D. se od hněvu. Kom. — se čeho jak. Toho se vždy pomněte d. s pilností. Štelc. — co kdy (na čem, při čem, před čím, po čem, za koho atd). Někoho na křtu. D., u křtu, Ml., při křtu d. Jg. Před svou smrtí ho držel. Arch. I. 162. Sněm florentský držán byl za papeže Eugenia. Hos. 68. Ob den radu d. Us. Po něm správu bratr jeho držel. Har. Po jeho smrti držel to jiný. Arch. I. 162. — se čeho kdy. Držím se ho v činech svých. Kom. — se po čem. D. se koho po stopě. Alx. 1139. co z čeho: Sjezd z povolení krále d. (1526). Er. — co komu kam: na oči. Šm. — se na koho (lépe: se koho). Koll. — co jak, dle čeho: ruku dle předpisu. Něco podle čtení d. Chč. 607. — se po čem. Us. — koho jak: na krátko. Us. — co bez čeho. Že mi drží bez Boha a bez práva dvór. Půh. 1406. — co přes co. Přes zákaz úřadu něco d. Us. — s adv. Někoho krátce (přísně) d.; ruce zhůru d.; hlavu, tělo zrovna, přímo, prosto; něco pevně; spolu, pospolu, pohro- madě se d.; dobře se d. Jg. — že. Neb oni cele tak drží, že... Br. Drže (mysle), že jest od jiného než od Boha moucha stvořena. Jel. Neb zajisto drží, že. V. — aby. Já nedržím, aby on přišel. Ros. Držím ho, aby nepadl. — Drže někdy = s, nedrže — bez. Vz Přechodník.