1. Držeti
1. Držeti. Vz Mkl. Etym. 42. Držán, -ženi, držal, -želi, držav, -ževši. Gb. Hl. 60., Bž. 20. Držející. BO. Ó starších tvarech vz také v List. filol. 1884. 451. (Gb.). — abs. Nález ten nedrží (nemá moci). Vz Nesvůj. CJB. 285. A Maria že nenie pravá panna, jakož židé držie (praví). Hus I. 346. — co, koho: řeč, shRomáždění, J. tr., své místo, behaupten, Faukn., přední místo, Ib., Zř. F. I. A. XIV., Žer., smutek, Sá., hospodářství, koně, hro- madu, Us. Pdl., čas, hodinu, Posp., nejvyšší moc, pozemky, Lpř. D I. 53., 19., vojnu, Sš. P. 173., soud, Tov. 46., Žer., Václ. VII, čistotu, Smil v. 1881., smlouvu, Vš. 335., Zř. F. 1. B. XVI1I., úmluvu, Hol. ze Št, slib, Zř. F. I. U. XIII., manželstvo, poslu- šenství, Hrad. 1. b., 4. a., panský nález, O. z D. 64., CJB. 385., úřad, Zř. F. I. A. XXXI., H. XXXIII., sněm, Václ. I., Zř. F. I. A. III., něčí dědinu. O. z D., CJB. 387., zámky, Zř. F. I. B. XIV., staré právo, otcovo ustano- vení, Pass. 14. stol. (Mus. 1883.113.), pravdu, hřích, Balámovo učení, Hus I. 7., 391., 401., čistotu d. a zachovávati, křesťanskú vieRU, poslušenstvie, pravú milosť, panenstvie, stav manželský, vdoystvie, ustavenie, čistotu těla, pRvní místo. Št. N. 21. 3. a Kn. š. 2., 7., 28., 41., 61., 68., 91., 133., 162. Svět mysl jeho d. bude; Ktož by hněv držal proti komu; Toť drží i sv. Tomáš z Aguině. Št. N. 334. 15., 323. 10., 81. 23. Kdo věno ženě náležité drží. Žer. Záp. 1. 51. Nohy drží najnižší místo; Učinil jest vše a spořídil a drží; Kdo nedrží řádu svého; Ale to držte (věřte), ač
nemóžte i rozuměti; A malé nedržal (halten,
erfüllen) člověk zápovědi a moha d. Št. Kn.
š. Duše drží tělo a tělo ji, svět nedrží Boha,
ale Bůh svět. Ib. Stříbro, kteréž zlato drží,
má po 10 zl. placeno býti. Nar. o h. a k.
Má jej staviti a jej d. a věziti. O. z D.
D. svatý duch, vz Duch. Zemina ta drží
mokro. KP. Provaz konopný velikou tíži
drží. Bb. Libuše d-la vrchní vládu nad zemí
českou. Jir. Ta ho drží (vz Opilý)! Us. Držal
pól vsi a tvrzi. Půh. 1. 269. Národ držal
horu. M. Jahnové držiece hudbu Davidovu
(tenentes organa David). BO. Aby stolec
slávy držal. Ž. wit. Ann. 18. Zemdlenie
držalo mě. Ž. wit. 198. 53. Aby každý česť
držel. Sv. ruk. 193. Ktožby těchto artikulů
d. nechtěl. Žžk. 6. Ó by pokrytci tuto řeč
svatů d-li (zachovávali, jí se řídili); I jiní
velicí světí právě sú vieru d-li; Má d. pří-
sahu; Ale lakomstvie, pýcha a pomsta hniezdo
drží. Hus I. 35., 49., 107., 338. Paklij' dřéve
jej držal ďábel. Št. Kn. š. 184. Kdo zbytečnú
smelosť drží naprotiva mdlosti, ten je blázen
aneb istě stojí v ukrutnosti. Glč. II. 229.
Noviny d. m.: odebírati. — co komu. Síla
koně určuje se tíží, jež jí rovnováhu drží.
Šim. Chrám a věž musí sobě d. rovnováhu.
Dk. Aesth. 73. Tlaku na stěnu drží rovno-
váhu protitlak pevné stěny. ZČ. I. 291. Těch
mi úmluv nedrží. Půh. II. 413. Slíbiľs co
Bohu, drž jemu; Aby slib svój Bohu d-la.
Hus I. 268., III. 107. Manželé, ješto nedržie
manželské viery sobě. Št. Kn. š. 91. — kde. Na klínu svém držel dívku; v dlani své kdo drží moc, má právo. Vrch. D. něco ve vodě, Us., ruce v klínu, Osv. I. 84., úřad na sobě, Mus. 1880. 85., někoho v náručí, Šml. I. 95., v objetí, Hrts.. v ruce péro, ve zdi, někoho v zajetí. Us. Pdl. Magnety drží u sebe železo. Kk. Sborník 3 knihy v sobě držel; Legenda o sv. Kateřině drží totéž místo v poesii duchovní jako Alexandreida v básnictví světském. Tf. Klih drží pevně na skle. ZČ. I. 248. Držel se pod střechou. Ten kříž mě v těch hříších držel nad vodou. Us. Dbv. Aby ruka ochranná nad nimi držána byla. Nar. o hor. a kov. D-li pořádek v říši. J. Lpř. V rukou svých si drží na kolenou písmo sv. Kká. K sl. j. 231. D-li je pod jarmem. Tk. Nepřítel se držel mezi vesnicemi. Posp. Vzduch drží v sobě něco uhelky. Kod. D. se ve svých přednáškách spisů proslu- lých mistrů. Mour. Ta jedno diťatko měla, chůvénku při něm d-ia; Milá za nim po- hrabuje drža hrable v Ruce. Sš. P. 179., 267. Jestli ten obyčej u vás prve držán, toho sě móžete také d. NB. Tč. 257. Drží mi mé vlastní dědictví ve Vlkoši; A to ubrmanstvie držel na sobě a konce mi o to neučinil. Půh. I. 169., II. 262. Všecko drží (Bůh) na sobě (innerlich zusammenhalten); V paměti něco d.; Věc je drží při pravdě. Št. Kn. š. Knížka v sobě má a drží počet nemalý nálezů. Nál, Ten list drží v sobě právo zvláštní. CJB. 417. Jakž řád v sobě šíře drží a zavírá. Zř. F. I. A. XIII. Ktožby dobytek za sebou držel. Zř. F. I. Q. XXIII. Znamenáno, kak je koho v póhoniech dlúho d. ve dskách. Kn. rož. 86. Též má držáno býti po krajích. O. z D. Ktož by stráž držal v pokojné zemi. Vš. 66. Kteříž v tom těle najvyššie miesto držie; Jemuž sú zde na světě věRnosť d-li. Hus III. 43., 202.— co, se čeho jak. Drží se ho všemi desíti (pevně); Překladatel držel se věrně oRiginalu; Držte se v pravo a ne- zabloudíte. Us. Pdl. Tělo zpříma d. Zv. D. hmoty na ploše nakloněné v Rovnováze. Mj. 85., 156. Chodíce držte se rovně. Bb. U ve- liké slávě vjezd svůj do města d. Tkř. Drží se ho jak piják (hmyz, klíště); Drží jak hluchý dveři. Zlínsky. Brt. Podlé toho dietěte dRží se máti statku toho s otcem svým; Můž právem zasě k němu d. se; Někteří lidé drží pole po zástavách. NB. Tč. 12., 63., 165. Držel mi mé lidi bez Boha a bez práva, mocí, proti mé vóli. Půh. I. 150.. II. 130., 289. Aby se vedlé toho tak a ne jinak d-li. Zř. F. I. A. III. Pod stráží s velikou pil- ností byl držán; Netrpěli kněze, kterýby jinak držal. Let. 6., 133. Sám drží 100 kop mocí beze všeho pRáva; Držme se v tom jeho rady pokoRnú myslí; Drží je (zboží) s péčí. Smil v. 1284., 1248., 1789. Abychom u pokoře se d-li. Pass. 345. Vždy se ho drží po stopě (pes jelena). Alx. V. v. 2317. To pevněji drží než Kristovo přikázanie; Drží jej (obyčej) jako zákon. Hus I. 415., 438. Božie prikázánie skutkem (skutečně) drží. Vz Skutek. Hus. D. nanenstvie z dobré vóle. Št. N. 162. A drží-li to tvrdě, jsú ka- deři ; Věřím, jak obecně kostel (církev) drží; Neprávě něco d.; Mateřino naučenie často děti držie tvrdo a druhdy tvrze než otcovo; Ktož svój stav právě drží podlé Boha. Št. Kn. š. 8., 13, 20., 105., 176. Když po jednom druhý (den) přijde Neb třetí, prvních po- slední nevylúči, ale s sebů je drže zlešchtí oba. Št. Kn. š. — proč. Ďábel neprávě držal v své »loci lidský národ, kakžkoli Jsme my pro našeho otce vinu držáni byli. Št. Kn. š. 20. Z víry držíme a z písma sv. věříme. Bart. 350. 13. — čím. Plyn a pára jen stě- nami nádob pohromadě drží. Mj. 3. Každou kapalinou lze rovnováhu d. tlaku vzduchu. ZČ., Mj. 116. Kdožkoli které zámky zápisy předků našich drží. Zř. F. I. B. XVI. D. si tvář šátkem. Us. Pdl. Skutkem a řečí blud proti písmu sv. d. Hus I. 390. Jakož se ves svět divně drží nebem. Št. Kn. š. Vydržovali veliká vojska, jimiž podmaněné národy pod jarmem d-li. Tk. Č. 2. — zač. Někoho ji- nému za rovného d. J. tr. Za ruce se d-li. Us. Pdl. Obětuje výdělek nebi, aby za to zas při něm ruku d-lo. Osv. I. 179. Kousek štěstí za vrch sytosti držel'(měl, pokládal). Kom. L. 89. 147. Ja som sa za múdru držala. Ht. Sl. ml. 244. Že za to nedrží, aby se jaký bez jich přítomnosti nález státi měl. 1535. Mus. 1883. 143. Za právo se drží. Vš. 205., 206. a j. Mohl-bych za šťastného držán a jmín býti? V. — kam. Drží lúky do jiných vsí. NB. Tč. 164. — k čemu. Tak jako on nebude k vám nikdo d. Sá. Každý držel k Antošovi (byl při něm). Sá. Pevné k víře d. Mus. 1880. 85. Drže ten hrad k ruce Pra- žanuom. Dač. I. 13. Aby podlé práva k tomu držán byl, aby... NB. Tč. 35. I toho zboží, což jsem k tomu držal. Půh. I. 155. Že bu- dete sě k Němcóm d. Dal. 121., 122. - s kým. On s ní drží, er unterhält mit ihr ein Verhiiltniss. Us. Dch. Mám dva drajlinky vína, chceš-li je se mnú d.? NB. Tč. 43. Kupitele svého k tomu mám d. a přivésti, aby... Tov. 4. Drží mi mój dvór v Duba- nech s lidmi, s rolemi, s háji atd. Půh. I. 159., II. 98. D. s Vršovci. Dal. 59 Roz- mlouvám s někým d. V. — o čem. Řekové naprosto nic o očistci nedrželi; Těm opět jsú příbuzní ti, ježto o tomto utěšení drží. Jel. Enc. m. XII., 42. Že o pánu Kristu ani o panně Marii nic nedrželi. Bart. 281. 26. Cf. Že o panně Marii nic nedrží. Bart. 281. 36. Co ty o knězích držíš (myslíš)? Bl. Živ. Aug. 41. — nač. Nejvíc na mne držel. Vlč. D. na sebe (m.: dbáti na sebe), na koho (m.: dáti na koho, vážiti si ho. Brt.). Mají jej jieti a věziti a d. na královu milosť a na panský nález. O. z D. Odleť vráno, odleť prudce, držím na tě kámen v ruce. Sš. P. 508. — kdy. V zapověděný čas svatebního veselí nedržeti. Mž. 17. V ty časy držel Žleby M. z V. Let. 4. Lépe jest neslibovati, než po slibu slíbenie nedržeti; To čtenie drží dnes na mši církev, aby . .. Hus I. 266., II. 208. — jak dlouho. Oheň celý den v kamnech držel. Bb. V tom vězení na tři léta držán byl. Mus. 1883. 141. Bodaj ťa popadla hoďonka, co by fa držala do půl sedma roka. Sš. P. 343. Bodaj ťa držala tri roky zimnica. Koll. Zp. I. 96. Rok ho u vě- zení d-li. Let. 20. Krčma, která není držána pokojně 32 let, nemá býti držána. Nál. 215. Držel mi mé zboží od 16 let za sebú. Půh. I. 224., II. 35., 112., 158. Od smrti muže svého nábožně vdovstvie d-la. Hus II. 26 Nebť téžměř všecko od počátka světa držal jest na těch dvornostech. Št. Kn. š. 11. — se čeho. D. se pelesti, Osv. I. 82., podlahy (tančiti), mor. Knrz., purkrechta, NB. Tc. 33., rádla, svých zeman, něčí rady, obyčeje, Dal. 16., 120., 158. A držím se toho jako svého vlastnieho; Ale židé sě jeho před se drží, poněvadž jich jistec jest; Ptali se jich, drží-li se súkupa. NB. Tč. 12., 35., 136. Na čemž má své jméno, toho se drž. Půh I. 203. Kdo se dvou břehův drží, oba se s ním snadno utrhnou. Č. M. 45. — odkud. O něčem soud z kazatelny d. Hdk. Za vol. 16. Ten dvuor jiní jsú d-li od markrabí. Půh. II. 346. Na to (k tomu účelu) od země zbožie k úřadu svému znamenitá drží. Vš. 68. Tělo své od hříchu drží. Hus III. 118. — se na čem. Sotva se na nohou drží. Us. Pdl. — v čem. D. něco v nájmu, město v poddanství, J. Lpř., v hotovosti. Dch. Chtěli viděti, jak se dievka u velikých mukách silně držie ve své vieře. Pass. mus. 321. — s infinit. Je- ronyme, o tobě pověsť příliš veliká jest, že by ty také držel (= myslil, věřil) býti chléb na oltáři. M. J. z Pr. 12. Vz D., že ... že. Ale já držím, že naprosto hlucha byla. Kom. L. 89. Někteří byli sú, jenž sú drželi, že svět nenie stvořen. Hus I. 47. Držím (my- slím), že chléb toliko u pekaře. M. J. z Pr. 12. 2. Držeti = dřežeti, třásti se, tremere, zastr. Vz Listy filol. 1884. 451. (Gb.). Držala země. Mm. Jg. Všecko pohanstvo dřežalo. Kat. 158. Ctě (tstě) Šimonova držieše veli- kými zimnicemi. CE. Vz Dřežeti. 377