Baganče
Baganče, e, n. = uher. botka, střevíc; vyšlapaný střevíc. Na Mor. Škd., Brt. Vz Bakanče. Dvoje baganče. Tč. Hop, tatko, ces blato upadnete, všecky si b-če umažete, Koll. Zp. I. 129. Na Ostrav. baganč, e, m., ženská čižma, která řemínkem se stahuje. Tč.