Dubový
Dubový. Eichen-. D. strom (dub), les (dubina, vz Dub), mélí, žalud, uhel, kulička n. kulka (na Slov. hálka; duběnka), drevo, kůra, kyj (duhovec), houba, mech, slova (hrozná), hlas (tlustý, drsnatý), člověk (hloupý), Jg., kmen, stůl, stolice. Šp. Jest dubového sluchu (= oslovských uší, kdo neslyší jemně). Jg. Věnec z dubového listie. Rkk. Na hrubou otázku odpověď dubová. Upomněti koho dubovými slovy. L. — Jg.