Dud
Dud, a, dudek, dka, dudeček, čka, m., Jg., dedek, mutek, chocholoušek. Šp. Der Wiedehopf. Dud obecný, velký. Dudek dudá. Sp. D. dudká, Orb. pict. Ty dudku! (== smrdíš jako dudek). Pk. Smrdí jako dudek. Smrdí dudkem. — D. = hlupec, Gimpel, Schöps, Einfaltspinsel. Mlč dudku borový. Stojí, dřepí jak dudek. Puch. Ne tu dudky loviti (zde neošidíš). — Dudky = peníze polské ? 7? kr. Gl. Geld. Jeho žena má dudky. Zlob. — Dedek (dědek) = stolice u koláře, Schneidebank. Us. Jg.