DudekDudek, dka, m.,
dudáček, dudek, smr- ďoch. Cf. Brm. II. 2. 618.—623, Hřebínek (2. dod.), Lulek (dod.), Kozlíček (dod.). Chodí jako d. (nahněvaný). Vhl. —
D. =
podložek pod ženský čepec, nedostává-li se vlasů. Mor. Vhl.
Dudík Beda. 1815.-1890. Cf. Ukaz. 97., Bačk. Př. 105., 111., Pyp. K. II. 537.