Dudy
Dudy, gt. dud, pl., f., nebo gt. dudův, pl., m., dudky, pl., f. D. z du (du-ji). Šf. Vz Mz. 28. Der Dudelsack, die Bock-, Sack- pfeife. Jg. Také: kejdy. Na vých. Mor. gajdy. Brt. Šel tudy, měl dudy, ani nezapískal. Prov., Jg. Jak dudy nadmeš, tak hrají. Vz stran přísloví: Tlachal. Č. Jak dudy oslaběl (= 1. nemocný, 2. když někdo najednou povol- ným učiněn). Vz Nemoc. Č. Dudy leží, když jich nenadmou. Dudy v měchy (v pytel i. e. dáti) = umlknouti. Hrály dudy u Pobudy, já jsem je slyšela atd. Píseň. Částky dud jsou: piskor, temlov, buk, gaidice (kejdice). Kollár. Dudy se skládají z koženého měchu a dře- věné roury mající podobu píšťaly. S. N.