Důhon
Důhon. Po d-nu kdožby svědectví nedal, lidí nepostavil n. něčeho nepoložil. Vz Zř. zem. Jir. S. 2. D. pro nesvědčení. Zř. zem. Jir. P. 20. Druhé obeslání svědka za d. po- čteno bude. Pr. měst. B. 47. Abych proti sobě položil řezanou ceduli, jakž týž půhon a důhon to v sobě šíře obsahuje a zavírá Faukn. 87. D. od konsistoře vydán jest na kněze Jiříka.. Jdn. 100. Žádal nás za d. a my jemu na tebe jsme d. tento vydali. Exc. — D. = průhon, místo, kudy někdo vodu musí pustiti. Us. Hk. — D. = místo a sta- vení, kam se všeliký koráb při připlavu svém doháněl, kde skládal, cenil, dežmoval, dogana či dohana. Koll. III. 88.