Důkaz
Důkaz, u, důkazek, zku, m., důvod, Be- weisgrund, der Erweis, Beweis, Probe. Jg. D. poloviční (z polovice), úplný, dostatečný, podstatný, mdlý, nedostatečný, listovní (listi- nami), d. okolnostmi n. případnostmi shodu- jícími se, d. pro věčnou paměť, odvozovací (Entlastungs-), J. tr., d. z domyslu, přímý a nepřímý (probatio indirecta, per absurdum), kolemchodný (circulus vitiosus), z přezvědu (a posteriori), Nz., z domyslu (a priori), smí- šený (z přezvědu a ďomyslu), vývodný (de- monstratio deductiva) a výčetný (d. induc- tiva), d. podobnosti (k pravdě), d. z neúpl- ného výčtu, z (nedokonalé) obdoby, důkaz z důvodů podmětných (argumenta ad homi- nem), Jd., jinopádný (hetororetesis), Hš., svědkový, Řd., skladný, rozborný, domyslný, zvěstný, nutný. Důkazy přiložiti. Nemá do- statečných důkazův o tom, z čeho nás viní. Sych. D. dovésti, D., vésti. Řd. Důkazy jeho pilnosti. D. Bych malý d. vděčnosti své pronesl. Berg. D-zy něco opatřiti; d-zů prve pominulých doložiti; d-zy obviněnému n. ku prospěchu obviněného sloužící; pro- pustiti někoho pro nedostatek důkazův, v (za) nedostatku důkazů; d. způsobnosti k vyučo- vání; d. způsobilosti učitelské; pro nedo- statek d-zů vyšetřování zastaviti. J. tr. Ve- dení d-zu, povinnost' k d-zu. Éd. S polo- vičný d. býti. Řd. D. na něčem zakládati. Nz. D. knihami obchodními; d. skrze znalce o nedostatcích zboží. Účinnosť polovičního d-zu. D. něčeho, o něčem. D. dáti; d-zy opa- třiti; d-zu dovésti; vedení d-zu. J. tr. Moc polovičního d-zu míti; d. v listinách n. na listinách zakládati; knihám tržebním polo- viční d. dáti, propůjčiti. J. tr. D. na někoho; d. povahy věci sporné; d. skrze svědky; d. mine. Řd. D-zy podati, při ruce míti; d-zy koho přemoci; na d. býti; to jest d., že...; d. toho, jest, že... Nt. D. zvrátiti, z daleka bráti. Šm. D. skutkem, thatsächlicher Beweis. Vz Průvod, Pře v S. N. VI. 896.