Důl
Důl (dříve: dol), gt. dolu, důlek, lku, dolík, u, důleček, odolíček, čku, dolinek, nku, m. — D. = příkop, kanal k vedení vody, jáma, rokle, Grube, Loch. Činí, jakoby v tom dole nebylo vody (= stavěti se nevědou; 2. nedbalý). Č., Prov. Krůpě činí v kamení důlek. Ros. Doly pod kým kopati (úklady strojiti). Jg. Na vlky kopají se doly. Jeden druhému d. kopá. Vz Jáma. Upadl v důl, kterýž kopal vám. Kom. Důlek prsní, pod prsy (jamka), Us., srdečný, mezi lopatkami. V. Důlek od neštovic, v dlani, podhrdelní kosti, v líci, v bradě. Jg. Hra do důlku. Us. — D. v hornictví = a) veškerosť hor- nických děl (i s budovami); b)jen podzemní díla hornická, c) někdy = šachty, štola, d) někdy = hory, báně, e) někdy = dělání hor, hornictví. S. N., Vys. Vz Hora, D. zlatý, stříbrný, měděný, pískový. V. Doly dělati, v dolech pilně hledati. Háj. Doly spustiti; rud v dolech hledati; d. sám se zakládá (tolik vynáší, čeho potřebuje); dolův dobývati, zle dolův užívati; starý d. ujíti; dolu zanechati; d. obložiti, zaraziti. Vys. — D. = studna, Brunnen. Na Slov. Kom. — D. = hrob, das Grab. St. skl. — D. == spodní díl, der untere Theil, Boden, Grund. Jg. Důl bečky, lodí. Až na důl spadl. Z důlu naň vzhlédá. Kom. — D. == dolina, Thal. Hory v doly vraziti a pět za sudu počítati. Prov. Slibuje hory doly a když k skutku přijde, nepodáť vody. Prov. Až se hory doly rozléhaly. Rkk. Přes hory doly. D. — Na důl = po vodě, hinunter, abwärts. Na d. jíti, plynouti. Jg. Na d. jíti také = scházeti. Po dolech. S hor i dolův. V dole = na dolním místě. Z dolu, z důla, zdola, Jg., von unten herauf. — D. med- vědí, vlčí (vlkovna), zubrový (ku chytání medvědů, vlků, zubrů). Šp. Vz více ve Svě- tozoru 1875. str. 156. — Dolův (dolov, dolů) = na důl, abwärts, hinunter. Dolů skočiti. Har. Skoč zhůru neb dolů. Prov. Klobouk dolů! Dolů shoditi, spustiti, svrci, poraziti, patřiti, jíti. V. Na horu d. běhati. V. S hory dolóv. Rkk. D. běžeti, viseti, hleděti, dolů s koně. D. Jde dolů = schází, geht zu Grunde V. Vz Dolů.