Dům
Dům (zastr. a na Slov. dom), gt. domu (Vz Doma), domek, mku, domeček, čku, m. Dom-B, skr. véd. dama, řec. ôófio?, lat. domus, strsl. donmb. Fk. 87., Schl. Das Haus. Doma (lokal) = lat. domi, řec. oí/. oi. — Při gt. jmen v -ovic, dům' se vypouští: Stál jsem před sousedovic (domem). Zk. Na Mor. při adj. poss.: stál před Hradilovým. Brt. — Části domu: síň, světnice (světlice, sednice, jizba) n. pokoj, kuchyně, špižírna (spížnice, po- travna), večeřadlo (jídelna, jídárna), lož- nice (léhárna), sklep, půda (podkroví, pod- střeší, hůra, mazanice), dvůr, dřevník, kurník (kuřinec, hradí, hřadí), chlév (kravín), ko- nírna atd. Pt. Vz Nářadí. — D. pěkně, ná- kladně vystavěný; d. ve vsi, v poli, sedlský, vlastní, otcovský, V., panský, knížecí, krá- lovský, Kom, zadní, dřevěný (srub), zděný, kamenný, o jednom patru, o dvou (třech) patrech, o jednom poschodí (jednopatrý), Jg., nuzný, lichý (krcálek, lepenka, chalupa, bouda, chatrč, kletka), starý, sešlý, na roz- boření, na spadnutí. D. D. boží (chrám, kostel), d. kázně (káznice), d. pro chudé n. chudobnice (Ľr. ) n. d. chudých, d. bláznů (blázinec, na Mor. bláznivý dům), d. churavých vojákův (invalidovna), d. hostinský, špitalský (špital, z lat., nemocnice), d. mrzákův (Siechenhaus), radní (radnice). Jg. D. od kamene, od dřeva, Jv., císařský, J. tr., váreční, Rk., sirotčí (sirotčinec), Nz., d. na hlavní silnici, na ráně, Ml., d. na sa- motě (poušťka, samotina), průjezdný, průcho- dicí. Us. D. radní atd. vz Rb. str. 266. D. bez došků, bez oken. Er. P. 235. Držení, správa, správce, držitel, majitel, pořádek domu. J. tr. Závada na domě (Last, Hypothek), daň z domu. J. tr. Dům stavěti, rozbořiti, říditi, spravovati, opatrovati, obstarávati, ukliditi (Br. ), pro- hlédnouti. Jg. Po domě choditi. Po domích kupčiti, obchod vésti (provozovati. Sp. ) Jg. Každý v svém domu pán. Ve svém domě každý jest pánem. Rb., Č. Do domu svého koho přijati; d. kde míti. V jednom domě bydlí (domácí). V. Do domu vcházeti, vkro- čiti, vjíti, jíti. L. Chleba dům od domu žebrať musel. Dům od domu prositi, T., choditi. Koc. Od domu k domu choditi, dle německého, šp. m. dům od domu. Gb. Uved. 34. A když přišel dům (akkus. cíle). Vz Dom. Z domu vyjíti. Z domu koho vy- biti. V. Noclehu v domě propůjčiti. V. Což- koli v témž domě hřebem přibito a hlinou omazáno jest (1673., nietfest). Er. Milý dům, nejlepší dům. (Doma je nejlépe. Č. ). Prov., Jg., Pk. Hosť v dům, Bůh v dům. L. Nebuď lvem v domě svém a nezavazuj všecko na své hrubé a neústupné hlavě. Lb., Jg. Kdo chce v domě škody zbýti, nedej jiskře ohněm býti. Dal. Každý svým před domem prve umeť. L. Nech každý před svojím domom zametá. Mt. S. Ne dům pánu česť dává, ale pán domu. Ne pán domem stojí, ale dům pánem. Č. V cizím domě nejlépe býti polo- němým, polohluchým, poloslepým. 0. Jeden d. dvou pánův netrpí. Č., Rb). Není domu bez dýmu (bez mrzutosti). Č. Nieje domu bez dýmu. Mt. S. Těžko v cizím domě slou- žiti, ale tíže svůj zříditi; Vlastní dům zlatem nezaplatíš. Pk. Kde řád v domu, tu statku přibývá, kde neřád, tu zboží ubývá. Rb. Každý dům hezký hospodářem Šp. Nestojí dům na gruntě, ale na ženě. Šp. — D. = obydlí, Haus, Wohnung. D. někde míti (by- dleti). V. D. kurevský, nevěstčí, ptačí (klec). V. — D. = řád, správa, hospodářství. Das Haushalten. Pán, paní, správce domu. Nt. Dáti, co dům má. Co dům dá (na tom pře- staň). Ros. Správa, opatrování domu i čeledi. V. D. říditi, spravovati, opatrovati, ostarati (hospodařiti). V. Ten d. neprospívá, kde kohout mlčí a slepice zpívá. Bern. Běda tomu domovi (m. domu), kde rozkazuje tele volovi. Bern. Ten dům neprospívá, kde muž nosí přeslici a žena palici. Šp. Běda tomu domu, kde poroučí kráva volu. Šp. Co dům, ne co trh dává (přestaň na domácím). Č. Blaze tomu, kdo má v domu. Č. — D. = rodina, Fa- milie, Stamm. V. D. rakouský. Dům vzdě- lati někomu. Br. Vojna mezi domem Sau- lovým a domem Davidovým. Br. Co se doma navaří, má se doma snísti. Č. Člověk z do- brého domu; šlechtický d. Nt. — D. =. síň, předsíň, Vorhaus, Vorhalle. Us. v již. Čech. Kts. — D. = pokoj, mír, der Friede. Pán v bojích zmužilý, v pokoji a o domě velice slavný. Lesl. leg. I.