Dupati
Dupati, na Zlinsku dúpati. Brt. Cf. Mz. v List. filol. VII. 167. — abs. Kývnul na ni, aby si šla dupnout (zatančiti). Stnk. — čím (oč). D. nohou o zem. Hrts. Pravou nohou na zemi d-li. LeR. Ač nevieš taccuvať, len si nožkou dupni. SI. ps. 234. D. kyjákom = uhoditi, udeřiti. Slov. Šd. — si na koho (zlobě se naň). Sá. — co odkud. Koník jeho blesky dupá z plání. Kká. K sl. j. 218. —proč: hněvem. Šbr.