DurkatiDurk
ati, durknouti =
drcati, drcnouti, (schallend) stossen
. Slov
. Phld
. II. 2. 51., Dbš
. Sl. pov
. I
. 255
. —
koho čím. Nepre- budí sa, čoby ho železnýma vidlama
durkal. Mt S. I
. 101
. —
D. =
hučeti, sausen, dröhnen. Slov. a mor
. Tam durkajú hromy. Klčk. Zb. III. 14
. Kdě durká strelba
. Chlpk. Sp. 89 Shodil bečku, tak to durklo! Laš. Tč.