Bahno
Bahno n. bahno, bahénko, a, n.; behno, bahnina, bahnisko, bahniště, bařina, bažina, blatiště, bařinisko, bařisko, bažnina, bažiště, močál, močidlo, mláka, mokřaď, mokrada, močar, močarina, močárně, močařisko, mo- křina, kaluže, louže, kal, kaliště, kalužina, kaluha, nákel, produchy, zpára, zparysko, dlapotisko; v poli: úvar. Sumpf, Morast. Bahno, které se pod nohami houpá: třase- nina, třasisko, třasidlo. Které v zimě ne- mrzne: opařisko, vz Žába. Na louce: teme- nec. Šp. V bahně vězeri. Pešín. Klátí se co tresť na bahně. Prov. Ryba smrdí bahnem. D. Bahnem pohnouti (aby vice smrdělo). Reš. Jako by se z bahna dobýval (nejde mu to). Č.