Dušek
Dušek, sku, m. = dech, der Athem. Spí- vala by som, ale nemám dúšku. Sl. ps. č. 15. Duškem = jedním dechem, in einem Zuge, schnell, sofort. V jednom dúšku osm slabik vypověděl. U Uher. Hrad. Té. A te- raz dúškom leť za nimi. Dbš. Sl. pov. I. 43. Bože! šak by jeho dúškom pod zbroj vzali, bo by šumnějšího, jak je on, nemali; Dúškóm sedajme na koníky. Koll. Zp. I. 370., II. 371. Cf. Doušek.