Důvěrný
Důvěrný, dověrný = víru, důvěru k ně- komu mající, vertrauend, vertrauenvoll. Jg. Adv.: důvěrně, dověrně. Důvěrně někomu něco říci, D.; d. s někým tovaryši ti, obco- vati, V.; d. někoho užívati, V.; d. k někomu se míti. D. D. naděje. Krab. Jsem k vám té d-né naděje. V. O věci d-né (fidei commissa) že žádný nemá býti o svědomí poháněn. Půh. D. přítel, přátelství. V. Vám knihu k důvěrné ochraně poroučím. V. — D. = věřící bez presvědčení, glaubend. Budiž duše Bohu svému dověrná. Br.