Dvéře
Dvéře, pl., f., gt. dveří, dat. dveřím n. dveřům, akk. dvéře, lok. dveřích, instr. dveřmi (dle D. také: dveřemi). Na východní Moravě: nom. dveři, gt. -ří, dat. -řom, akk. -ři, lok. -řoch, instr. -řama. Brt. Strčes. dřvi, gt. drví. Dvéřce, gt. dveřec; dvéřky, pl., f.; dvérka n. dvýrka, V., dvéřka dvířka, ek, pl., n.; dveří, n. — Dvéře, dv&rb, skr. dvára, lit. durýs, goth. daura, řec. Ovqa, strn. tura, Thiir, lat. fores. Schl. Vz Fk. 106, 369. — D. = otvor, díra k vycházení, die Thüre, der Eingang. D. od ulice, k ulici, na ulici, do ulice, Plk.; domovní, kostelní, Jg.; d. v zadku domu, zadní, nepravé. V. Dv. zazditi. Háj.; d. u dna sudu, k půdě, na půdu. Šp. Ukazuješ mi okno a já dvéře vidím. Prov., Jg., Č. (== klameš). Za dveřmi, ve dveřích, přede dveřmi, u dveří = blízko. V. Rádi ho vidí za dveřmi (když jde pryč). Jg. Válka je přede dveřmi (blízko). Bib. U dveří státi. Dveřmi ven. Vraziti do dveří. D. — D. = d. z desky, vrata. Die Thüre, die Thürflügel. D. mají práh (spodní p., podvalinu), podboj (svrchní práh, nadpraží, pouch) a po obou stranách dveřeje. S pravé strany dveří jsou stěžeje (čepy, běhouny), na nichž visí dveřeň (dveřní křídlo), s levé strany zámek n. závora (závlaka). Pt. 95. D. dubové, sosnové, jedlové, Jg., skladité, St. skl., skryté, Br., slepé, pa- dací, Nz., dvojité, dvojduché, zapadací (padák, padál, poklop, sklop, sklopec, záklop). Sp. Obložka n. obložeň, kování, pažba, práh (něm. Futter), ostění (Futter von Stein) dveří; závěsa (Band), římsa, klika, klepátko u dveří. Nz. Obkladek u dveří (dveřeje). Šp. Při otevřených dveřích něco dělati. J. tr. Strážce dveří = vrátný. J. tr. D. vrzají. Pt. Budeš poslouchat'? Odpověď: Ano, za dveřmi. Us. Na dveřích u bytův doktorů med. bývá psáno: „Při zavřených dveřích napiš každý své přání na tuto tabulku". Tato frase není dosti jasna, lépe: Jsou-li dvéře zamčeny atd. Dvířka u kamen, u kočáru, Jg., do kamen, kamnová z litiny, kovaná, ke kamnům i s popelníkem, ke komínu, k po- pelníku (dvojitá, jednoduchá), mosazná, plato- vaná, násadní do kamen, neokovaná, vzorní železná k plotnám (dvojitá, jednoduchá), že- lezná, leštěná. Kh. Dvéře otevříti, odemknouti, V., na někoho vyraziti, Háj., mocí vysaditi, Br., vylomiti, vyroubati, prosekati, D., zavříti, přivříti, na kliku dáti, odstrčiti, odkopnouti, zavěsiti, vysaditi. Us. Dvéře doléhají. D. Na d. tlouci, bouchati, klepati. Us. Vraziti do dveří; d. komu ukázati. Nt. D. jsou přivřeny, do kořán otevřeny. Us. Dej před svými dvéřcemi umésti (zamésti. Vz Vada). Prov. Dveřmi bouchati, tlouci. Us. Dveřmi jíti, choditi. Us. Svoboda ke všemu d. otvírá. Ros. Mezi dveřmi a odřvím (a veřejemi) býti (vz Nebezpečenství). Č., Lb. Klíčem dříví štípati a sekerou dvéře otvírati. Prov., Jg. Nestrkej prstu, kde se d. svírají. Jg., Č. Chudý musí všudy za dvéře, aneb pod lavici se vtisknouti. Jg. Nemnoho mu lidé dveří polámou (štítí se ho. Nemnoho kliku ohladím. Vz Nemilý). Č. Netřeba mu u cizích dveří stávati (nepotřebuje lidí). Jg. Kdo za dveřmi poslouchá, sám o sobě slýchá. 8. a Ž. Ne každému věře zavírej pevně dvéře; Netlač se k předu, dokud místa u dveří. Pk. Kdo stojí u dverí, každý ho uderí. Mt. S. Dveří v čas nezavírati, vz stran pořekadel: Ocas, Pán, Podskalí. Lb.