Dvéře
Dvéře. U Držkova dvíře. Kod. Misty dvirce = dvířka. Nl. Strsl. dv?r?. Mkl. Etym. 53. — D. == otvor. Dvířka s mosazným pláštíkem. Us. Pdl. Dvířka větrná, NA. IV. 148., sklopná, ib. III. 140., k popelníku, ke komínu, sporáková, Us. Pdl., dvéře větrní, die Wetterthür, úpravné, dieregulirte Wetter- thür. Bc. — D. z desek. Vz Kram. Slov. D. ochranné, die Rettungsthür, pojistné, die Sicherheitsthür, Bc, sklížené, pobíjené, zče- pované, křížové, sklenné, jedno-, dvoukří- delní. Us. Pdl. D. chrámové, na jevišti, mezi- dvorní, venkovské, zadní, zádvorní, zahradní u Římanův a Řeků, vz Vlšk. 492. D. do kořán otevříti. Dch. D. zavrzly. Vem ty d. s sebou (zavři je). U Rychn. Hosp. Tu měli dveřmi přivříti (do šatlavy dáti). Wtr. Smrť je za dveřmi (umře). Tkč. Já šla v ústrety až za dvířka; Tlačil se bočními dvérci. Koll. I. 229, 251. Hned mu dveřa odevřela; U sy- nečka za dveřama stojí lože s peřinama; Já bych jí za dveřma plakala. Sš. P. 112., 182. 315. Ten šafářů synek píská na lupínnek, ta jeho frajerka nedaleko dvírek; Já bych sa, Janičku, pána Boha bála, dyby tvá ma- měnka za dveřama stála; Přikryli sče se mi černými dveřami (hrobem); Mám synečka, což je po něm, dyž mně chodí jiným dvorem, jiným dvorem dvírečkama za jinýma děve- čkama; Můj tatíček na krchové leží ne- daleko kostelíčka dveří. Sš. P. 358., 432., 489., 626., 646. Otevřeli dveři (dual). GR. Těsná jsou dvířka k nebi; Na hody nezvaný bývá u dveři častován; Tomu běda, kdo za dveřmi hledá. Bž. exc. Bůh jedny dvéře zavře a sto jiných otvírá. Šd. Nepchej prstů mezi dvéře, jak o prsty stojíš. Tč. Žádné nohy, Čtyři rohy, vrty sem, vrty tam, s místa přec nikam (hádanka = dvéře). Km. 1886. 703. — D. U dveří černých, červených, že- lezných, žlutých v Praze, vz Tk. II. 534., V. 102.