DvojíDvojí, m., f., n., dle „Dnešní. " Zweifach, aus zweien bestehend, doppelt. Za staro- dávna řídilo se toto číslo skláněním pří- davných jmen neurčitých: dvůj, m., dvoje, f., n
. Nyní se těchto forem užívá jen v nom
. sg
. Svátosť pod dvojí způsobou
. Dvojí cti hodný. Lidé dvojího jazyka. D. srdce, mysl. Us
. Šátek ve dvoje (ve dvé) složený. Dvoje podobenství. Dvůj žalobník (dvojakého druhu).
Jg. Přijde tobě tato dvoje věc
. V. D. ví- tězství, d. trest; d. druhu; d. způsobem. Nt.